Výstup z Horního Maršova do cílové stanice Dvorský les není nijak dlouhý, zhruba 4, 5 km. Ale slušně vysoký, něco přes 500 výškových metrů. Takže se člověk zapotí. Ale stojí to za to.
Vrcholový bukový porost je bizarní. Propletené větvě, křivolaké kmeny formované horským počasím a nadmořskou výškou. Pro milovníky lišejníků jsou tady nejen horské druhy dutohlávek (hodí se makroobjektiv), ale i v minulosti ustoupivší a v posledních letech se vracející druhy citlivé na znečištění ovzduší… tedy tzv. Krakonošovy vousy alias provazovky (rod Usnea). Dodnes jsou v muzeích vidět figurky Krakonošů, které mají vousy udělané právě z těchto lišejníků.
Přirozený zánik
-
Lišejníky citlivé na čistotu ovzduší
-
Mírna mlha je pro Rýchory typická
-
Všechny tóny khaki
Své kouzlo má i geologické podloží Rýchor, protože zdejší svory jsou místně prošpikované granáty, nicméně to, proč se oblast navštěvovaná přírodovědci, je hlavně botanická stránka věci. Od orchidejí, a to včetně lesních druhů, až po léčivé kytky. Uprostřed pralesa se skrývá bohatá lokalita česneku hadího (Allium victorialis), vidět se tu dají dva druhy lilií (zlatohlavá i cibulkonosná). Botanici se tady zkrátka vyřádí.
vzácný česnek hadí (Allium victorialis)
Vrch Kutná a její bezprostřední okolí je typickou ukázkou přírodního lesa horské bučiny. A jako bonus v něm sedí betonové malé bunkry, které měly bránit vstupu Hitlerových vojsk. Ale jak je všeobecně známo, k mobilizaci došlo, k obraně nikoliv. Nicméně stavební úsek známý jako Z1 a jeho řopíky tady své betonové dědictví zachovaly.
-
Dřevokazné houby tady mají ráj
-
Buky na hranici přežití 14
-
Buky na hranici přežití 2
Z hlediska fototechniky se tady využije všechno, od makra na detaily rostlin, hub a lišejníků, až po širokáč typu rybí oko na celky. Využije se stativ a dobré oblečení, neb krkonošské počasí je opravdu nestálé.