Pokud přistoupíte na to, že každý den uděláte alespoň jeden snímek, vlastně si na sebe ušijete bič. Jsou dny, kdy se nic neděje, v zimě vstáváte za tmy a už pozdě odpoledne není to správné světlo k focení, domácí náměty vám začnou docházet (kdo má taky pořád fotit výhled z okna) a disk začnou zaplňovat fotky, které jsou vlastně o ničem a z hlediska využití na první pohled k ničemu. Jenže ve skutečnosti to tak není.

Clona, čas… a znalost foťáku

Každodenní focení je záležitost, která vás nutí vzít do ruky foťák a když už nic jiného, tak se zamyslet nad nastavením parametrů pro ten jeden konkrétní snímek. Jak si pohrát s hloubkou ostrosti a časem a jaký zvolit čas, abych ho ještě udržel. Nebo už se vyplatí použít stativ? Pokud fotíte na automatické nastavení, tak možná nemá smysl číst dál, jen si dejte článek do záložek na dobu, kdy to s focením začnete myslet vážně. Tyhle nenápadné úkony vás nutí k tomu vzít foťák do ruky a neustále se zlepšovat v jeho používání. Jste na pozici judisty, který neustále cvičí stejné chvaty, přemýšlí nad nimi piluje je. A když ho najednou někdo přepadne, tak jej udělá bezmyšlenkovitě, ale správně, tak jak to celou dobu trénoval. Vy trénink oceníte ve chvíli, kdy vás něco zaujme a musíte to vyfotit rychle, než se scéna změní. Díky tomu, že víte, jak rychle nastavit foťák (vždyť to denně trénujete), danou situaci bezchybně zachytíte.

Kompozice

Každodenní focení je navíc trénováním kompozice a fotografického citu. Poměrně brzy totiž dojdete k závěru, že vaše snímky jsou obyčejné, nevyjimečné, prostě “nic moc“ a budete to chtít změnit. Tajemství tkví právě v kompozici. Často stačí malá změna úhlu pohledu a snímek získá zcela jiný rozměr.

Na cyklotrase

Nápady

Ještě později, někdy dokonce z nouze, začnete hledat nápady. Už jste zkoušeli za tmy fotit portrét přes kuchyňský cedník? Proud světla cezené cedníkem udělá na tváři zajímavé vzory. A co dlouhý čas z okna během sněžení? Vzniknou až abstraktní snímky sněhových čar, které ideálně vyniknou na tmavém pozadí. Listy knihy s extrémně malou hloubkou ostrosti nebo křížek po babičce naostřený na rozečtené detektivce tak, že nejviditelnější je slovo „vražda“.

Nejste v tom sami

I respektované časopisy jako je americký National Geographic, můžete se podívat i na archívní snímky časopis Time či britský The Guardian denně uveřejňují „fotky dne“, což může sloužit jako inspirace i jako potvrzení faktu, že v tom nejste sami. Mimochodem, jen pro inspiraci se můžete podívat na titulky časopisu Time (browse by year). Věděli jste, že i wikipedie má svůj pictures of the day? V případě této internetové encyklopedie ne vždy jde o fotku, někdy to je kresba či plakát, nicméně i tam stojí jednou za čas nakouknout. A když už jsme u wikipedie, dovolte mi kapku ješitnosti. Můj snímek z Vietnamu se pro českou wikipedii stal dokonce snímkem týdne.

Foceni koni

Fotograf je na tom podobně jako řidič. Řidičem se může nazývat kdokoliv kdo má řidičák a sedí za volantem. Fotografem je každý, kdo má foťák (pořád se mi ekluje tvrzení, že fotografem je každý, kdo má telefon). Nezapomeňte, že jen trénink dělá mistra. A je-li k tomu dávka talentu, jde o bonus navíc. Ale i ten je potřeba rozvíjet. Všechny snímky v tomto příspěvku exponovala Světlana Olejáková.