Orchideje mýtické

Venuše, nebo-li Venus, je pojmenování pro římskou bohyni lásky a krásy, přičemž původ se dá dohledat ve staroitalské bohyni jara a plodnosti. Co to má společného s orchidejemi? Když se Venuše zamilovala do Adonise (ano, i tady botanik vidí okamžitou souvislost se jménem půvabného hlaváčku) byla to láska přímo nebeská. Ostatně co jiného čekat od zamilované bohyně, že?

Když se jednoho dne musela Venuše s Adonisem uchýlit před bouřkou do jeskyně, kde bouření počasí přebili bouřením milostný, došlo ke ztrátě jejího střevíčku. Údajně, jak už to u pověstí bývá, z něj vyrostla přenádherná květina. Klidně to mohla být orchidej, třeba střevíčník pantoflíček, jejíž květ obuv skutečně připomíná.

U protinožců to mají jinak. I v tomto mýtu hraje svou úlohu počasí. Když během deště vysvitlo slunce, mraky prorazila duha lákající duchy k odpočinku. Jenže si jich na duhu sedlo moc, duha praskla a rozbila se a jednotlivé její kousky poté, co dopadly na zem, se změnily v orchideje.

vstavač trojzubý

„Slovo orchidej má svůj původ v řečtině, kde znamená varle. Podle tehdejší doktríny měly rostliny podobající se některé části lidského či zvířecího těla, mít na daný orgán kladný léčivý vliv a zároveň byly podle nich často pojmenovávány. Listy jaterníku podléšky prý připomínají lidská játra a podle toho nesou jak české, tak latinské pojmenování (Hepatica nobilis). Podle Řeků měly hlízy evropských orchidejí připomínat mužské pohlavní orgány a proto se doporučovaly coby lék na impotenci,“ napsal jsem před léty pro server Prima ZOOM. Ostatně samotné slovo vstavač evokuje vstávat či stát, což se opět dá vztáhnout na mužský pyj.

Orchideje botanické

Věděli jste, že pokud bychom to brali statisticky, tak každý desátý druh rostliny je orchidej? Celkem jich je kolem 26 000 druhů v 740 rodech, takže být odborníkem na orchideje dá zabrat. Rostou nejvíce v tropech Ameriky a Asie, ale najdeme je i na severu za polárním kruhem. „Na rozdíl od většiny ostatních rostlin neobsahují semena orchidejí dostatek zásobních látek pro růst, takže mladé orchideje potřebují pomoc určitých mikroskopických hub. Po vyklíčení semene vzniká specifický útvar uzpůsobený k soužití s houbami, který se nazývá protokorm. Z tohoto důvodu trvá vývoj od semene k dospělé rostlině delší dobu a je výrazně náročnější než u většiny ostatních rostlin,“ udává server Botanické zahrady hl. m. Prahy. Ostatně i vanilka patří mezi orchideje a to je navíc liána. Tu má doma málokdo, zato můrovec, tedy Phalaenopsis, je v českých domácnostech poměrně běžná pokojovka často a dlouho kvetoucí a snášející i panelákové prostředí.

Orchideje české

Naše fotografická výprava za českými orchidejemi proběhne na Litoměřicku. Některé z nich jsou opravdu nenápadné, jako je třeba bradáček vejčitý (Listera ovata). Nenápadné zelené květy vůbec do světa nekřičí, že jde o orchidej. Co naopak pozornost strhne je vstavač nachový (Orchis purpurea), který je opravdu těžké přehlédnout. Každoročním největším lákadlem je jeden či dva trsy střevičníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus) za kterými se vydávají fotografové a botanici ze širokého okolí.

Orchideje na Bílých stráních

Dejme slovo serveru botany.cz, který orchidejovou bohatost lokality krásně shrnuje: „V louce svítí bílé květy vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a zvláště v horní části území je hojně zastoupena pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) i pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora). Dále tu roste vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), vstavač nachový (Orchis purpurea) a zřídka kvetoucí vstavač vojenský (Orchis militaris). Pozorný pozorovatel nezůstane ochuzen ani o krásu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus). Nicméně tou pravou třešničkou na dortu je bezpochyby na první pohled nenápadný tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera). Musím se přiznat, že mě překvapilo, jak těžké je jej poprvé objevit, i když v knihách působí fotografie tořiče vždy naprosto nepřehlédnutelně. Zajímavé, ale nenápadné květy se v trávě výborně maskují, ale když se vám podaří nějaký objevit, máte vyhráno. Najednou procitnete a nemůžete se vynadívat desítkám úžasně důmyslně stavěných květů, které svým tvarem lákají opylující hmyz.“

pětiprstka žežulník

Je samozřejmé, že ne všechny druhy se dají najít ve stejný čas, nicméně rozhodně stojí za to to zkusit. Vlastně se z Bílých strání nedá odejít s prázdnou. Proto děláme fotokurs na Bílých stráních.