Každý fotograf by chtěl udělat fotku, za kterou by se nejen nestyděl, ale mohl se jí i pochlubit. Ono nestydění se znamená, že ji klidně vytáhnete na veřejnost a ono „chlubení se“ mimo jiné může znamenat, že ji pošlete třeba… do soutěže, nebo na nějaký prestižnější web s nadějí, že si ji všimne jeho editor. Níže uvedená fotografie by mohla být výsledkem šťastné souhry okolností. Ale není.
Okamžik výstřelu
Kamarád, shodou okolností také fotograf, nás vzal na historickou bitvu u pevnostního města Josefov a zajistil nám historické oblečení, což byl naprosto základní předpoklad splynutí s davem. Dodnes jsem mu vděčný. Na svých kursech učím, že je dobré a důležité mít předem nastavený foťák, aby se člověk v akci mohl věnovat hlavně kompozici a hodnoty jen „jedním okem“, tedy rychlým pohledem do dolní liště v hledáčku kontroloval, jestli nejsou úplně mimo. Jestli čas udrží z ruky, jestli clona odpovídá předpokládané hloubce ostrosti (ostatně od toho mají „lepší“ foťáky tlačítko kontroly hloubky ostrosti) a jestli nedochází k nějakým extrémním přepalům či podexpozici. Jeden pohled stačí. Už dopředu jsem měl nastavené ISO 200, protože bylo dost světla, ale zároveň jsem věděl, že širokáčem čas 1/40 vteřiny udržím. Vláště, když je ruka v podřepu opřená o koleno. Ovšem stejný čas je dost dlouhý na to, aby se plamen z hlavně rozmazal. Objektiv 16-85 mm byl nastavený na 26 mm (to nejsem takový borec, abych to nastavoval, zazoomoval jsem do chtěné části obrazu a teď to čtu z EXIFových da:-) )Clona byla 6,3. Nicméně fotil jsem s preferencí času, takže clonu jsem, na rozdíl od pevně nastaveného času, neovlivnil. A teď to nejdůležitější – to vše můžete nastavit předem. Pak se ale vyplatí udělat rychlý snímek, jen aby bylo jasné, že vše sedí. A nastavit sekvenční snímání, tzv. „kulomet“, kdy na jedno stisknutí spouště uděláte celou řadu snímků. A začít fotit před výstřelem. Během exponování zazněl výstřel a jeden z snímků… je tenhle. O zlomek vteřiny už bylo pozdě. Druhý snímek jen ukazuje, že se střelcem pohnul zpětný ráz, ale druhý, klečící střelec se nepohnul. V praxi to znamená, že pokud byste čekali na to, že zmáčknete spoušť ve chvíli, kdy uslyšíte výstřel, zmáčknete ji pozdě.
Zlomek vteřiny po výstřelu
Možná, že tyhle rady využijete, až budete chtít udělat nějakou reportáž. Upřímně, není to těžké, chce to jen praxi. Ne nadarmo se říká, že i květák je jen dobře vycepované zelí .-)